...přidej pár mrzáků

Milý J., já se také chtěla ozvat a vysvětlovat. Ale pak jsem si řekla:" hochu, kašlu na tebe, stejně si budeš mlít to svý..."

Moc si tyhle věci neberu. Kdyby mě měla rozhodit iracionální komunikace s jedinci s vysokou hladinou testosteronu, tak budu jezdit na handbiku jen na cyklostezkách a nejlépe mezi druhou a třetí v noci.

Vždycky se najde dost těch, kteří  by nás raději měli plně pod kontrolou. Občas by nás vyvezli na nějakou akci. Tedy za podmínky, že nebudeme moc překážet ostatním sportovcům (vždyť oni přeci na ten závod trénovali!!), že za tričko a reklamní propisku zamáváme se šťastným úsměvem přihlížejícím divákům a oni (tedy jako organizátoři) si udělají pomyslnou čárku na vstupenku do nebe. Nebo, což je možná ještě odpustitelné, načerpají dotace EU na zapojení osob se zdravotním postižením do sportovních aktivit. Ale v tom případě bych pro příště organizátory takových akcí prosila: řekněte to rovnou, my vám podepíšeme účast a v klidu si zatrénujeme na našich vyzkoušených trasách doma. Možná vám to ještě nikdo neřekl, ale my trénujeme a žijeme na vlastní zodpovědnost.

Dva roky jsem měla s lidmi jen pozitivní zkušenosti. Jak řekl Zdeněk - konečně mi někdo řekl, kam vlastně patřím...