Jak jsme prohráli (?)

Listuji příspěvky na sociálních sítích, říkám si, jaké mám skvělé kamarády a přátele. Chtěla bych těm, kteří jsou z včerejší volby prezidenta smutní říci: Neprohráli jsme, nebuďme smutní. Ve volbách totiž nelze prohrát. Není to hra ani závod. Slovo volit znamená, že každý vyjádří jen svou svobodnou vůli a byla by chyba výsledek tohoto aktu posuzovat jako výsledek sportovního utkání. Neberme vážně to, co slyšíme z úst našich politiků. Už Shakespeare říkal: "Slova, slova, slova...." A  bible nám doporučuje, abychom s nimi naložili podle jejich skutků nikoli slov.

Tomu, co se stalo, nelze dát nálepku "dobré" nebo "špatné", neboť by se mohlo stát, že se podle této nálepky začneme sami chovat. Každý sportovec ví, že pokud se na start postaví s myšlenkou na prohru, nikdy nevyhraje.

Slušnost, empatii a toleranci může přinést do naší společnosti každý a bude jí milionkrát víc. Jeden viditelný hulvát je dostatečně odpuzujícím zjevem a návodem k tomu, jak se nechovat. Užívejme života a snažme se dávat ostatním hodně radosti, lásky a štěstí. Bylo by skvělé, kdyby nám to vydrželo dlouho. Nejlépe do konce života. Víc než jen pět let.