Rozhovor hlavy s tělem

"Noó..., to si se zase vytáhlo! Jestli budeš závodit tímhle tempem, tak to snad raději zůstaň doma a nikam nejezdi."

"Co po mě chceš, ty hlavo nadutá? Co si myslíš? Že pískneš, já se roztrhám na hadry? Můžeš být ráda, že tě dovezu do cíle. Já totiž musím fungovat i potom. Nemůžu si jen tak vypnout. Já pracuju i v noci!"

"´Sem si všimla. Co to v noci vyvádíš? Chvíli zima, chvíli vedro, potíš se jak vrata od chlíva. Co je to s tebou?"

"Já za to nemůžu. Fáze přechodu. Zkouším kompenzovat nedostatek hormonů. Myslíš si, že to dokážeš změnit? Zkus to!"

"Zkouším to už dlouho, ale s tebou není žádná řeč. Jsem z tebe totálně znechucená."

"Ale dalo by se s tím něco dělat, ne?"

"Na to zapomeň!"

"Všichni dopujou, tak si taky zobneme... Já moc dobře slyšelo, co ses dozvěděla. Teď to máš potvrzené - nejsou peníze na dopingové kontroly. Podle toho vypadá letošní sezóna. Dopujou i ty, které jsi vloni předjížděla. Kolik vás bude čistých? Dvě? Maximálně tři z tvé kategorie."

"Víš, že nic nevím. Za ruku je nikdo nechytil. Něco tu nehraje, v tom máš pravdu. Zázračně se zrychlily a hlavně - najednou pořád mluví o dopingu. V duchu přísloví o potrefené huse..."

"Prosím, prosím, alespoň ženské hormony mi dovol, víš, že to není doping. Mohla bys v klidu spát..."

"Hele, řekli jsme si jasně. Žádnou chemii. Ani antikoncepci, ani antidepresiva."

"Jak myslíš. Ale budeš v nevýhodě."

"To není tvoje starost, ty se snaž, abys bylo v pořádku. Už sis spravilo močové cesty? Doufám, že je nebudeš opravovat na úkor bicepsů a tricepsů. Na ně mi nesahej!"

"Blbko! Já se snažím. Ale moc mi to neusnadňuješ. Chceš po mě vyšší výkony než vloni. Od května do září! Víš moc dobře, že v září se už nezáří. V září se ukládá k zimnímu spánku."

"Ještě nespi, prosím, Ještě chvíli vydrž. Já ti slibuju, že je to naposledy."

"Uvidíme, uvidíme, ale žádné zázraky se konat nebudou, na to se připrav. "

"Dobře, tak si to alespoň užijeme."