Pátá...

Zima byla letos nekonečnou, a tak když zajedu pátá, chtěla bych zapět píseň jedinečnou... Ale protože zpívat neumím, napíšu pár slov na web.

Na závody Světového poháru v Ostende se sjely všechny budoucí účastnice Paralympiády. Nejenom mě zajímalo, co se v zimě a na jaře odehrálo s naší kondicí. Ráda jsem holky po půl roce viděla. Už na první pohled bylo jasné, že letos se bude jezdit zase o chloupek rychleji. Nové handbiky, vypracované svaly, věrní fanoušci - všechno bylo tak, jak má být. Trať v Ostende byla s nulovým převýšením a nebýt technické pasáže plné poměrně ostrých zatáček a hrbolatého povrchu, byla by průměrná rychlost hodně nad třicet za hodinu.

Časovka se jela na dva okruhy a měřila šestnáct kilometrů. Jela jsem nadoraz. Jedinou rezervu jsem měla na obrátce, kterou jsem projížděla snad trochu opatrněji, než bych měla. Zariskování se mi o den později nevyplatilo v posledním okruhu silničního závodu, kdy jsem vyjela ze silnice a málem přišla o své oblíbené páté místo (už slyším Zdeňka, jak říká "kdyby tě ve finiši nezasekla Brazilka, mohla jsi být čtvrtá". Jsem realista - o třicet let mladší Brazilka mě "zasekne" ve finiši, kdy si zamane a tak mi musí stačit, že mě nepředjela Italka, která se za mnou také celý závod vozila. Vlastně bych měla být ráda, že se za mnou někdo chce vozit. V minulých letech jsem to byla já, kdo s vyplazeným jazykem doháněl peloton. Pro zbytek sezóny zbývá jen vyřešit maličkost - jak se přívěsků zbavit na trati, kde není kopec, v kterém bych je mohla utrhnout.

V časovce, která nejvíce vypovídá o fyzické kondici, se trochu pomíchalo pořadí na prvních příčkách (vloni v Maniagu to bylo Renata-Zrzka-Alicia-Karen, letos je to Zrzka-Karen-Renata-Alicia), ale na páté příčče jsem pořád já, což mě těší, protože za mými zády to vře a kypí ("co se nám sem ta stará bába na předpotopním hliníkovém kole vetřela?"). Dámy mi dýchají na záda. Francesca byla jen dvě vteřiny za mnou, Brazilka snížila půlminutovou ztrátu z časovky v Kolíně na jednadvacet vteřin. Je jasné, že všechny by nejradši bojovaly v Riu o medaile, a tudíž se budou celé léto snažit vykouzlit ještě lepší formu. Na kouzlení nejsem právě expert, ale rozhodně jim to nehodlám usnadňovat. Bude legrace!