Díl 4. Bezpečnost

27.09.2020 18:54

Je cyklistika bezpečný sport? To je hloupá otázka. Copak je na našich silnicích bezpečno? Ale kvůli tomu lidé autem jezdit nepřestanou. Budu v následujícím textu upřímná, cyklistika nepatří k super bezpečným sportům. Ale jsou i sporty, kde nejen můžete přijít k úrazu, ale jejich provozování i ničí tělo.

Existují bezpečnější sporty (boccia, stolní tenis nebo curling). Zábava na jedno odpoledne v týdnu. Ale sport?

Každý kardiolog vám řekne, že pro fyzickou kondici je nutný pohyb. Bez pohybu tělo chátrá a stárne. Kromě toho, že je to podložené vědecky, lze poznat rozdíl mezi handbikerem a paraplegikem bez pohybu prostým okem. Moc možností, jak se může hýbat člověk s poškozenou míchou, není. Plavání, handbike, „nordic walking“ na vozíku, možná ještě tenis a badminton. Úmyslně nepíšu „běh“ s pomocí vozíku, kterému se říká formulka. Za prvé jsem to ještě nezkoušela, za druhé tato disciplína vznikla ještě před objevením handbiku a provozuje se nejčastěji na atletickém oválu. Sice se na formulce závodí i v městských maratonech, ale všichni, kdo to vyzkoušeli, říkají, že je to velmi, velmi nepohodlné a mnohem nebezpečnější než handbike.

Zůstanu u nebezpečí, která vás mohou potkat s handbikem.

  1. Zatáčky

Handbike vypadá stabilně. Ale zkuste projet čtyřicítkou kruhový objezd. Mám v okolí pár kruháčů a zatáček, kde to trénuji. Na jednom z nich jsem to na svém prvním handbiku přehnala a skončila naštěstí jen v zabahněném příkopu. Narazila jsem si žebra a nohu. Na závodě v Hustopečích v roce 2013 jsem v zatáčce vlétla do hrazení. Sešité obočí, zlomený nárt. Vloni v Rakousku jsem kvůli přecenění svých sil po projetí zatáčky vlétla do díry a udělala i s handbikem salto. S lehce promáčknutou přilbou a odřeninami jsem závod dokončila. Tak bych mohla pokračovat. Na handbiku se mi nic moc nestalo. Zato v červnu jsem si doma při slézání z vozíku na zem zlomila komplikovaně kotník. Jsem jen průměrně šikovná ženská. Předtím, než jsem osedlala v 48 letech handbike, jsem na kole moc nejezdila (do té doby jsem ujela tak sotva 1000 km celkem). Řekla bych, že umím používat brzdu a mám pud sebezáchovy. Do neznámé zatáčky nikdy nejedu na hraně svých možností. Nakláním se a vystrkuju loket, jak mě to kluci učili.

  1. Srážka s jiným vozidlem

Tohle je objektivní nebezpečí. Sousedé se mě často ptají, zda se aut nebojím. Nebojím. Ne, že bych byla tak odvážná. Spíše o případném nebezpečí nemůžu vědět. Na handbiku ležím připoutaná širokým sucháčem (nemůžu vypadnout) a jedu ve své bublině. Spoléhám se na to, že řidič, který umí kličkovat mezi retardéry, kanály a dírami v silnici, nemůže přehlédnout něco tak velkého, jako je handbike. Více se bojím protijedoucích aut. Už se mi párkrát stalo, že řidič řízl zatáčku dost ostře. Moc prostoru mi nenechal. Proto nerada jezdím serpentiny z kopce v lese, kde handbike jede i bez šlapání víc než padesátkou. V tu chvíli není moc času na řešení možné kolize. Jak řešit „neviditelnost“ handbikera? Praporek, zpětné zrcátko, světlo na praporku (ještě lépe dvě světla na praporku – jedno svítí dopředu, druhé dozadu) světlo na hrazdičce (ano, jezdím s hrazdou, to kdyby to neubrzdil nějaký cyklista za mnou), oranžové tričko, odrazky na botách a vzadu na hrazdě. Jezdím jen za světla a mimo dopravní špičku.

  1. Nepříznivé počasí

To zní dost banálně, ale uvědomte si, že na rozdíl od cyklisty handbiker-paraplegik nemůže odstavit kolo u silnice a utíkat se schovat v případě krupobití, sněhové přeháňky nebo bouřky. Součástí předtréninkové přípravy je tedy důkladná analýza počasí: srážky, vítr, teplota. Nejezdím, když je teplota pod pět stupňů. Nejedu do Voděradských bučin, když hlásí vichřici (obecně i předpovídaných 5m/s je v poryvech často víc, pokud mi ty poryvy hází handikem, nemohu jet těsně u krajnice, jedu blíže středu vozovky, ale necítím se úplně dobře s kolonou aut za zády. Nejezdím, když mají být dle Meteocentra srážky nad 0.2 mm. Přesto se tomu stoprocentně vyhnout nedá. Ani organizátor nezruší kvůli dešti závody. V Holandsku jsme jednou čekali pět minut na startovní výstřel v krupobití. Jet v dešti se dá, stát v dešti je o zdraví, navíc v hustém dešti je handbike skoro neviditelný, proto sledování předpovědi. Doma mě manžel celou zimu otužuje udržováním teploty v podkroví pod 18 stupňů. Zatím dobrý!

  1. Zranění

Svalová či jiná zranění se nevyhýbají ani handbikerům, ale z tohoto pohledu je to nadprůměrně zdravý sport. Obě končetiny zatěžuje souměrně (narozdíl od tenisu, hodů či vrhů), provozuje se v příjemné teplotě (narozdíl od zimních sportů) a přetěžované sedací kosti si konečně odpočinou. Problémům s otlaky nohou lze předejít úpravou handbiku (vypodložení míst měkkou pěnou), změna gripů a klik pomůže k tomu, aby nedocházelo k namáhání loktů a zápěstí, posilování a kompenzační cvičení zajistí, aby svaly nebyly přetěžované. Nespletla jsem se. Posilování pod dohledem zkušeného trenéra nejen pomůže k vyšším výkonům, ale dovolí zapojit do hry více svalů (odstraní svalové disbalance). Chodím do posilovny a jako rehabilitaci plavu znak. Minimálně jednou týdně kilometr. Zatím jsem jeden rok lehce cítila loket (na handbiku, který byl už ojetý a málo tuhý). Celkově vidím jízdu na handbiku vleže jako ideální rehabilitační cvičení. Po šesti hodinách na vozíku v práci, či osmihodinové cestě na závody v autě se těším na trénink jako na návrat do života. Slovo vleže jsem zdůraznila proto, že mnoho paraplegiček si pořídilo handbike, na kterém sedí, v domnění, že se do klik lépe opřou a tudíž pojedou s vynaložením menší síly. Není to pravda (viz kapitola o fyzice).

        5. Sluneční záření

Hanbiker jezdí v brýlích nejen kvůli tomu, aby mu kamínky odlétávající z předního kola nepadaly do očí, ale i proto aby dobře viděl (zejména slunce nízko nad obzorem může být nebezpečné, nejen pro paracyklistu, ale i pro protijedoucího řidiče - proto jízdu v tuto dobu omezuju na minimum. Člověk nesmí opakovat chyby, které udělal již někdo před ním (minimálně dvě handbikerky, které znám). Kromě brýlí je dobré se před jízdou namazat. Opalovacím krémem s vysokým faktorem, pochopitelně. Také jsme dvě (stejně staré), které máme na obličeji jizvu od vyříznutého basaliomu. To je semimaligní nádor, který nemetastázuje, naštěstí. Budu se tedy mazat celý rok, nikoli jen na jaře jako dosud. Poslední dobou to dost opaluje.

Ještě krátké připomenutí pravidel silničního provozu:

Cyklista je z hlediska Zákona o silničním provozu považován za řidiče. To mj. znamená, že nesmí na bicykl usedat pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek (pozor na léky, které nesmí před jízdou užívat ani řidič).

Osoby mladší 18 let jsou povinny za jízdy použít ochrannou přilbu. Ta musí být schváleného typu a jezdec na bicyklu ji musí mít nasazenou a samozřejmě řádně připevněnou na hlavě. Přilba snižuje riziko poranění hlavy o 69%.

Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně.

Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.

O dvoustopém vozidlu pojednává toto pravidlo: K jízdnímu kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 900 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným neoslňujícím světlem. ...vozík musí být označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 – 1600 mm nad úrovní vozovky.

Tohle se vyplatí naučit. Zastaví-li vás bdělý občan, že na silnici nepatříte, což se mi stalo již dvakrát, můžete mu zarecitovat tato pravidla a následně ho požádat, aby svým vozidlem nebránil plynulosti silničního provozu.

Příště napíšu něco veselejšího, třeba o trenérech a trénování.