Před odletem

Je čas na poděkování všem, kteří mi v uplynulých dnech napsali krásná přání. Za všechny si zde dovolím uveřejnit korespondenci s mým trenérem. Z odpovědi je jasné, na co myslím. Promiňte mi, prosím, moji nezdvořilost a držte palce 14.9. okolo 17.h.SEĆ (start dvacetilometrové časovky bude upřesněn po prezentaci) a 15.9., kdy vyrážíme na 45 kilometrů dlouhý silniční závod v 17.20h SEČ. A teď zpátky ke zmíněným dopisům.

Ahoj Katko,
tak už brzy odlétáš za svým splněným snem. Užij si závod i vše okolo v Riu. Buď v pohodě, odpočinutá a dobře rozjetá, pokud to bude možné, dělej před závodem vše tak, jak jsi zvyklá. Zachovej si chladnou hlavu a zapoj svoji bojovnost.
Přeji Ti hodně štěstí a držím palce.
Honza

Ahoj Honzo,

děkuju moc za přání. Snažím se trénovat na svém starém handbiku, když ten závodní je (snad opět) na cestě do Ria. Jde to ztuha. Při prvním tréninku mi z něj padaly šroubky. Nemůžu Ti nahrát tréninky na internet, neboť jsem všechny senzory nechala na TopEndu. Neboj, tepovku si hlídám, jezdím s hodinkami Polar :-)

Bojovat budu, ale... V noci se mi občas zdá, jak jedu časovku průměrnou rychlostí 38 km/h. Škoda, že je jenom sen.
Já vím, že hlava je důležitá a taky vím, že víc jsem opravdu udělat nemohla a za to, že jsem se zlepšila vděčím hlavně Tobě. Kdybych se měla trénovat sama, tak v lepším případě skončím s utrženým vazem v lokti.

O tom, že si to užiju, vůbec nepochybuju. Tedy  - dlouhou dobu jsem to tak neviděla, ale atmosféra setkání s ostatními paralympioniky mě přivedla na jiné myšlenky. Je skvělé, že ode mě nikdo nic nečeká. Definitivně jsem si přestala dělat starosti poté, co jsem na internetu uviděla fotku Jirky Ježka, jak dovádí v bazénu na Kapverdách. Páni! Mě by poté, co mi letadlo zruší  srážka s ptákem,  asi do smíchu moc nebylo. Úplně mi stačí, že v tom letadle byl můj handbike. Snad to překládání přežil.

Hezký večer.

A vám všem ostatním krásné léto v září!