Dvě opice

Ze skříňky vedle postele se smějí dvě opice UCI opice.jpg.

"Heč, máme tričko s logem UCI. Co máš na dresu ty?"

"Já si na loga moc nehraju. Nejradši jezdím v starém reprezentačním dresu. Není moc hezký, ale dobře mi sedí. A kalhoty nemají vzadu zip, který by mi vytlačil do mrtvé kůže proužek. Navíc mám všechno oblečení v Brazílii. Cargo ještě nedorazilo."

"Jsme dvě, jsme tým!"

"To vám závidím, já jsem pořád sama. Snad se ke mě někdo přidá. Je hloupé jezdit po českých závodech a vyhrávat jen díky tomu, že jiná handbikerka nepřijela. To je mi snad milejší být druhá."

"Druhá, druhá... Řekni rovnou poslední."

"Poslední, to zní opravdu divně. Nevím, zda bych dokázala jezdit na závody, pokud bych neměla šanci na lepší umístění. Možná mám za sebou nejlepší sezónu. V nejlepším se má přestat."

"My chceme do světa!"

"Trhněte si packou. Po třech letech dobře vím, co všechno obnáší "vyrazit do světa". Shánět sponzory, nestíhat práci, s dětmi a přáteli si jen mailovat, žít v bordelu, honit se a stejně být každý den půl hodiny za plánem. Stovky hodin prosedět na trenažéru. Místo dovolené vyrazit na závody a na soustředění do zemí, které bych dobrovolně nenavštívila... Není jednodušší poslat vás do světa s cestovkou pro plyšáky?"

"My jsme závodní maskoti! S cestovkou si pošli svého medvídka!"

"Že já na ten Strahov vůbec jezdila! Akorát jsem si odřela ruku při pokusu prorazit zátarasy. A kopce jsem jen tak tak vyfuněla - s převody z rovinatého Ria! A ještě si přivezu dvě opice!"

"Nestěžuj si! Máš, co sis zasloužila!"