Co pochopí jen ženy

10.12.2017 17:18

Jsem ženská. Nezdvihnu šedesátikilovou činku, nerada řídím auto a v noci se bojím. Někdy i doma pod peřinou. Obdivuju všechny sportovkyně, které se ve své disciplíně dostaly na vrchol. Díky svému pokusu na poslední chvíli se mezi ně zařadit, jsem totiž pochopila, že vrcholová sportovkyně (ať už běžkyně nebo cyklistka) musí obětovat mnohem více než muž obdobných ambicí:

- nemůže jít s chlapama po tréninku na jedno, protože by ji to na celý den vyřadilo z provozu,

- nemůže trénovat v místech, kam se rozumná žena vydává jen za světla a s mužským doprovodem (za sebe bych dodala: a pokud chce před závody v JAR na trénink, musí jet hodně rychle a vypadat přitom co nejvíc jako chlap),

- nemůže před tréninkem ani během něj moc pít, aby nemusela zoufale hledat dostatečně velký keřík (mě už ani ten keřík nepomůže a vleže se čůrá blbě),

- nemůže jíst mimo domov (rozhodně ne moc často), protože není dřevorubec a s jinými lidmi se v našich hospodách nepočítá (návštěvy čtyřhvězdičkových hotelů s přiměřenějšími porcemi lezou dost do peněz),

- nemůže otěhotnět, když se to nehodí (a nehodí se to prakticky nikdy),

- musí volit účes s krátkými vlasy (dlouhé vlasy dost dlouho schnou, takže každé zmoknutí je vstupenkou k pořádnému nastydnutí),

- musí se po závodě mile usmívat, ačkoli by nejraději vyletěla z kůže - zpocené, zaprášené a často i odřené (jsem vděčná i za toitoiku, záchod s umyvadlem je už luxus a záchod s umyvadlem a teplou vodou jsem zažila jen párkrát a při pohledu na papírový ručník se mi chtělo brečet. Štěstím).

- musí se smířit s tím, že pokud má defekt či jiný technický problém, vždy je to její vina ("co si s tím zase vyváděla?")

- musí brát s rezervou pokyny trénera, který na ni kousek před cílem řve: "Rozjeď to, jakobys jela o život!", neboť ona jede o život od samého začátku,

ale hlavně musí pochopit, že i kdyby byla první na světě, nikdy nebude tak dobrá (rozuměj oceňovaná, uznávaná) jako její kolega.

To byly mé myšlenky nad diskuzí pod článkem o zdravotních problémech Gábiny Koukalové. Co na ty komentáře mužů, kteří ani netuší, ale názor mají hned hotový, říci? Být (biatlonovou) královnou je otroctví vyšperkované korunou.